Útočný nůž vz. 50

Prototyp útočného vysouvacího nože z roku 1950

Jedná se o jeden z nejproblematičtějších nožů vyrobených v padesátých létech pravděpodobně Výzkumným ústavem Zbrojovky Brno (grv). Zřejmě jako předešlý typ prošel vojskovými zkouškami a do výzbroje nebyl přijat. Je známo několik verzí, velikostí i provedením zcela shodných, ale označením zcela odlišných. Zavírací vypadávací nůž s výsuvnou čepelí určený pro ženijní jednotky. Jednobřitá čepel se středovým hrotem je odlehčena oboustranným výbrusem. Čepel je v obou mezních polohách jištěna bočním stiskátkem a na hřbetu má pilník s křížovým sekem. Rukojeť je z hnědého plastu (Novodur) a je zdrsněna šikmými drážkami.Oválná záštita je ocelová a hlavice je z leštěného duralu. Hlavice je opatřena sklopným vytahovačem hřebíků a vrtákem k vytvoření otvoru pro rozbušku v náloži trinitrotoluenu. Dosud známá provedení tohoto nože jsou tato:
– Nůž, který má německé označení, najedné straně hlavice čepele kód gzy, číslo 0012 a značku RZM v kroužku. Na druhé straně je kód grv. Na hlavici nože je opět německé značení RZM v kroužku M5/71 a z boku královská korunka. Závity šroubů jsou metrické M4 X 0,75 mm.
– Nůž zcela stejného provedení s pořadovým číslem 0013, je značen na jedné straně hlavice čepele kódem grv a na straně druhé číslem 0013. Nahoře na Wavici jsou přejímací značky čs. armády tj. zkřížené meče a letopočet 1950. Závity šroubů a matic jsou metrické M4 X 0,75 mm.
– Třetí známé provedení je značeno na jedné straně čepele opět kódem grv a na straně druhé číslem 0017. Nahoře na hlavici jdou přejímací značka čs.armády, zkřížené meče a letopočet 1950. Závity šroubů a matic jsou systému Whitworth 11/64″.
– Čtvrté známé provedení je značeno pouze na hlavici přejímacími značkami čs. armády E95 zkřížené meče a 1950. Na čepeli je kód grv a číslo 0024.
Z těchto dosažitelných informací lze usoudit, že se jedná o prototyp německého útočného nože vyvíjeného ve Zbrojovce Brno, v době německé okupace Československa, který do výzbroje německé armády nebyl zaveden. Po druhé světové válce byl vyroben jako návrh pro československou armádu, ale ani zde nebyl přijat. Vzhledem k provedení se závity systému Whitworth, který nebyl v době výrobě nože v Evropě již několik desetiletí běžně používán, lze usoudit, že byl nabídnut k vývozu do zemí sféry anglického vlivu. V úvahu by přicházel Egypt, který v padesátých letech byl jedním z největších odběratelů vojenské techniky z bývalého Československa. Toto vše jsou ovšem pouze úvahy a je nutno brát je s reservou právě tak jako úvahu, že kód grv byl po válce používán Výzkumným ústavem Zbrojovky Brno. Je ale skutečností, že některé československé podniky používaly německé válečné kódy ještě dlouho po válce. Německá literatura uvádí, že ve válečných létech kód grv používala firma na výrobu dřevěného zboží Karl Seifert Holzwarenfabrik Prinkenau.